Vyhlášení národního dne myelomu - nemoci objevené před 130 lety v Praze, která rozkládá kosti zevnitř
Klub pacientů mnohočetný myelom ve spolupráci s Českou myelomovou skupinou vyhlašují k datu 30. března 2017 Národní den myelomu u příležitosti světového měsíce myelomu. Mnohočetný myelom je druhé nejčastější nádorové onemocnění krve, které postihuje především lidi starší 60 let. Nemoc není v současné době plně vyléčitelná a má tendenci po léčbě opětovně propukat. Šance na vyléčení se snižuje o to více, že mnozí pacienti zaměňují příznaky nemoci za běžné projevy pokročilého věku a lékařskou pomoc vyhledají až příliš pozdě.
1844 – první zaznamenaný případ mnohočetného myelomu
1880 – je popsána škodlivá látka, kterou produkují myelomové buňky
1889 – Otto Kahler popsal případ myelomu i se změnami v ledvinách
1947 – první specializovaná léčba myelomu, později je však její účinnost vyloučena klinickými testy
1957 – úspěšná léčba pomocí transplantace kmenových buněk
2002 – představení biologické léčby myelomu
2016 – schválení nového léku pro léčbu myelomu, který není nutné kombinovat s jinými přípravky2
Mnohočetný myelom (MM) neboli Kahlerova nemoc je druhé nejčastější rakovinné onemocnění krve. Vzniká v kostní dřeni, kde zasahuje plazmatické buňky, které se pak nekontrolovaně množí a utlačují buňky zdravé. V kostech vznikají ložiska patrná na rentgenových snímcích jako otvory. Samotné slovo myelom pochází z řečtiny a znamená právě otvor v kosti. V České republice trpí tímto onemocněním zhruba 1 500 osob a ročně je diagnostikováno asi 400 nových případů. Nemoc týkající se především starších lidí, postihuje v Česku přibližně 15 lidí ze 100 tisíc ve věku 75 – 79 let. U mladších lidí je výskyt u tří až čtyř osob ze stejného počtu pozorovaných a tři procenta všech případů mnohočetného myelomu tvoří pacienti mladší 40 let. Vyskytuje se o něco více u mužů než u žen.
Muž, po kterém byl mnohočetný myelom zpočátku pojmenován, byl česko-rakouský profesor působící ve Všeobecné nemocnici v Praze. V roce 1889 popsal případ myelomu i se změnami v ledvinách.
Tento typ rakoviny je způsoben přeměnou plazmatických buněk, jednoho typu bílých krvinek důležitých pro obranyschopnost organismu. Co vede k mutaci buněk, není doposud známé. Přeměněné buňky však neprodukují tělu prospěšné protilátky, jak by měly, ale pouze jednu, která organismu naopak škodí. Protože se buňky tvoří v kostní dřeni, je myelomovými buňkami nejvíce ovlivněna kost. Dochází k úbytku kostní hmoty, který se snadno pozná na rentgenu viditelným „proděravením“ kosti. Mezi první příznaky onemocnění patří bolesti zad, především v bederní oblasti. Většina nemocných je však považuje za běžné projevy stárnutí a k doktorovi se odváží, až když jsou bolesti nesnesitelné nebo dojde k samovolné zlomenině oslabené kosti bez vnějšího tlaku nebo tahu. K těmto projevům se mohou přidat celková slabost, únava, bledost a snížená imunita spojená s poruchou krvetvorby, kterou myelom může vyvolat. Významnou komplikací se může stát selhání ledvin. Ty se během onemocnění snaží z krve odfiltrovat co nejvíce látky produkované myelomovými buňkami a vápníku uvolněného z rozkládajících se kostí. Následkem přetěžování ledvin může dojít k jejich selhání.
„Zavedení cílených léků v léčbě MM znamená jeden z nejvýznamnějších pokroků v hemato-onkologii za posledních 15 let. U dříve prognosticky velmi nepříznivé malignity se přežití pacientů nejméně dvojnásobilo. Od současné „vlny“ nových léků se očekává, že myelom bude patřit mezi potenciálně vyléčitelná onemocnění pro významnou část nemocných,“ uvádí prof. MUDr. Ivan Špička, CSc. z I. interní kliniky 1.LF UK a VFN v Praze.
Národní den myelomu byl vyhlášen ve spolupráci Klub pacientů mnohočetného myelomu a skupiny předních českých odborníků sdružených do České myelomové skupiny u příležitosti světového měsíce myelomu. Jeho cílem je nejen každoroční připomenutí vážného onemocnění, na které zemřou ročně desetitisíce lidí na celém světě, ale také zvýšení informovanosti veřejnosti. Ta je v současné době na velmi nízké úrovni, a to nejen u laické veřejnosti, ale například i mezi praktickými lékaři, kteří jsou první, kdo by onemocnění mohli rozpoznat..
V současné době není mnohočetný myelom plně vyléčitelná nemoc. I po úspěšné léčbě má onemocnění sklony se vracet, mnoho pacientů nepřežije prvních pět let od stanovení diagnózy. Tuto statistiku negativně ovlivňuje pozdní objevení nemoci u pacienta. Přesto lze s nemocí bojovat, nemocnému dát naději na několik let života a maximálně ho zkvalitnit. Cílem léčby je snížit počet myelomových buněk tak, aby došlo k obnově tvorby kostní tkáně a krve. K léčbě se jako u většiny nádorových onemocnění používá chemoterapie, která likviduje rychle se množící buňky. Chemoterapie dokáže prodloužit život pacienta, v mnoha případech však vyžaduje také následnou transplantaci kostní dřeně. Novou nadějí pro nemocné se stává biologická léčba, která byla loni registrována i v České republice.
Cílem organizace Česká myelomová skupina je koordinace výzkumu a klinických aktivit v České republice v oblasti mnohočetného myelomu. Dobrovolné sdružení předních českých odborníků se zabývá problematikou mnohočetného myelomu již od roku 1996. Česká myelomová skupina se zasazuje o zkvalitnění léčby a života pacientů s touto závažnou nemocí. Více se dozvíte na www.myeloma.cz.
Pacientská organizace vznikla v roce 2007 díky podpoře lékařů z České myelomové skupiny. Hlavním důvodem pro vznik Klubu pacientů mnohočetný myelom byla podpora pacientů a jejich blízkých během obtížné životní situace. Webové stránky www.mnohocetnymyelom.cz nabízejí aktuality o možnostech léčby, dostupnosti nejmodernějších léků nebo alternativních postupech. Jedná se o důležitý informační portál sloužící i pro komunikaci mezi pacienty samotnými nebo pacienty s lékaři. Klub pořádá semináře, přednášky, výstavy a vydává i vlastní časopis.
Text:
Ivan Špička et al.: Mnohočetný myelom a další monoklonální gamapatie. Galén, ISBN 80-7262-330-3, 2005
Klincová M., Sandecká V, Mikuláiová A, Radocha J, Maisnar V, Hájek R. Monoclonal gammopathy of undeterminated significance: introduction and current clinical issues. Klin Onkol. 2011;24 Suppl:S14-7.
Citace:
Zdroj: http://www.klinikazdravi.cz/Novinky/Informovanost-o-druhe-nejcastejsi-rakovine-krve-je-miziva-481766
22. 3. 2017
